Miluju meloun. Miluju meloun a neumím ho koupit. Vždycky koupím nedozrálý, případně napůl nedozrálý a napůl shnilý. Zoufale se snažím, poklepávám, naslouchám, ohmatávám, očichávám, ale nakonec vezmu vždycky špatný kus. Tentokrát jsem se do výběru tak ponořila, že jsem si ani nevšimla, že prověřuji bezpeckovou variantu. Toho jsem si všimla až u pokladny, když mi za tu zelenou kouli napočítali 170,- Kč. "To ale nemáte normální meloun!" No to doufám, za tu cenu... "Tenhle je bez pecek..." říká pokladní a ukazuje na etiketu, kde si všimnu, že v nějakém neandrtálském jazyce se "bezpeckový" řekne "bezkostkový". Komu může pecka připomínat kostku? Promítám si v hlavě všechny druhy peckovin, ale nenarážím na žádnou hranatou pecku. Nebo že by "kostka" ve smyslu "kost"?? Když jíš rybu pliveš kosti, když jíš meloun pliveš pecky. Tak proto. Blbost. Co je to za řeč? Aha, slovenština...pardon... bratři.
Pecky jsou přece semínka, tím se ten meloun rozmnožuje. To se obecně považuje za dost důležitou funkci živých organismů - rozmnožování. V podstatě taková alfa a omega bytí. Takže připravit meloun o pecky je jako připravit...počkat...třeba... Rybu o jikry. Nebo muže o sperma! Pěkná nuda. Jak by asi končila všechna ta videa, co se na ně dívame potají? Muž sladce vydechne a usměje se do kamery, abychom poznali, že je konec. Pokud by měla náhodou orgasmus i partnerka (já to ještě neviděla, ale určitě to existuje), usmáli by se na sebe vzájemně. A třeba by si plácli. High five!
No nebo žena bez vajíček. Třebas i s vaječníky, ať to tam není takové prázné, zbytečně by se tam rozlézal žaludek, ale bez vajíček. Nic by tam neuzrávalo, nekutálelo se dolů, neodcházelo s nepořízenou. Nic by se neoplodňovalo, neděly by se tam ty zázraky. Ach jo. Ale zase, žádná menstruace.. To by nebylo špatný. Kdyby mi dali vybrat, jestli to chci s vaječníky nebo bez, když mi bylo 10 let, brala bych to bez. A byla by to škoda! Kolik my si s tím ženským cyklem užijeme legrace!
Hlavně pár dní před tím, než si do kalendáře poznačím velké "M". Jak je u nás veselo a rušno! Jak jsem dynamická! Manžel se bojí chodit domů, takže si zaslouženě užije zábavu s kamarády, na které v jiných obdobích měsíce nemá čas. Když konečně M přijde, může si pořádně odpočinout, neboť na něj nejen neřvu, ale ani po něm nic nechci. Sladký život! Když je M dost dlouhá, může se stát, že mu nakonec i trochu chybím a tak, když M skončí, naznačí mi, že by si i dal říct, kdybych na tom sexu jóó trvala. Takže se můžeme v klidu, mírumilovně, plánovaně a předvídatelně pomilovat. V těchto časech se nám obvykle zdá, že máme celkem normální, v pohodě vztah.
Jenže pak přijde takový neklid. Začíná to pozvolna a celkem nevinně, prostě se jen víc přihlouple usmívám a pomalu mizí schopnost na něco se koncentrovat déle než 2 minuty. Nejdřív jsem jen taková zasněná a oblouzená, ale postupně se z mlhy začne vynořovat jasný cíl a já se za ním vydávám hlava nehlava, neboť příroda velí - teď. Pro náš vztah je to období nejnáročnější, protože "teď" nebylo v kalendáři, "teď" bude i za chvíli, "teď" nejsme na správném místě nebo ve správné kondici, a vůbec...
Nene, bez pecek by to nebylo vůbec ono. Hlavně bychom neměli ty krásné malé melounky, co nám říkají maminko a táto. Ty malé lásky, co mají tak velké palečky u nohou, že o ně neustále zakopávají. Ty sladké knedlíčky, kterým v létě vyblednou vlásky a zrůžoví tvářičky. Ty naducané andílky, co jsou nejsladší na světě (když spí).
Náš malý melounek mě dnes vší silou praštil golfovou holí do kotníku. Právě jsem telefonovala s pánem, co má půjčovnu skákacích hradů na dětské oslavy, a jemně s ním rozmlouvala o tom, zda bude pro ty naše poklady lepší typ "Party variace" nebo "Party klaun". Byl velmi milý a právě vysvětloval, proč by mi doporučil klauna, když mu ušní bubínek prorazil silný náraz mých emocí. "Ty malej hajzle, já tě zabiju!", zařvu a hned se uklidním, protože je to prostě malý dítě a navíc už brečí.
Jestli bych si přála nějakou genetickou úpravu, tak tu, při které se mi celé tělo potáhne pevnou, neviditelnou titanovou vrstvou. Abych i při všech těch ránách, kopancích, kousancích a přejetých nohách udržela úsměv na rtech. No a taky prodloužit nohy. Aspoň o 12 cm. A bez chlupů, prosím! Možná už to umíme... Ale snad to nebude tak drahý, jako u toho melounu!